V práci i životě mám jasný cíl.

Zanechat místo kde působím v lepším stavu než bylo předtím.

Má profesní cesta nebyla přímá, ale vždy udržovala kreativní směr. Navrhovala jsem filmové dekorace, divadelní scénografie, výstavní instalace, hodně jsem kreslila a dva roky intenzivně malovala obrazy.

Práce na interiérech mne v posledních letech vrací k architektuře, jež mne fascinuje od dětství. Vytvářím interiéry, které slouží lidem a neomezují.  Je-li to možné propojuji interiér průhledy i průchody s exteriérem a nechávám krajinu vstoupit dovnitř, jako přirozený prvek do interiéru začleňuji zeleň v mnoha podobách.

Ráda kombinuji textury a citlivě ladím barevnou paletu dle osobitosti klienta či brandu značky.

Hledám nejlepší řešení pro každý projekt, beru se čím dále méně vážně a své zkušenosti nezapomínám.

Ve své práci propojuji architekturu a design se scénografií. 

O mně 
 

petra vasquez

Vyrostla jsem na Moravě v podhůří Hostýnských hor. Jako dítě jsem nejraději kreslila, četla a tajně lezla na stromy.

Z ospalého maloměsta jsem ve 14ti vyrazila do Brna, kde měli pořádnou knihovnu a celkově mi tam život více voněl.

Studovala jsem v Brně, Praze a ve španělské Seville. Od svých 19ti let žiji v Praze.

Do 30ti let jsem žila jako tvůrčí workoholik, pak jsem se probrala a řekla ano i rodinnému životu.

Jsem vděčná za inspiraci, kterou do mého života vnesl Martin a mé dcery, které mne překvapují každý den.​

Ráda chodím a poznávám nové věci, ráda tancuju a ráda jsem s dětmi a přáteli. Poslouchám hudbu, nejvíce elektronickou a symfonickou. Mým snem je s lehkostí hrát na varhany, komponovat a energii hudby sdílet s ostatními. 

Když se donutím tak nadšeně jezdím na horském kole, na bruslích, na lyžích, pomalu i rychle, hlavně ve flow.

Větší sportovní ambice nemám. Kdykoli mohu užívám si vítr, hodně hořkou čokoládu, kávu a vůni kvetoucích lip.

Ctím mé rodiče, neměli to se mnou ani se sebou snadné. A vzpomínám na moji laskavou babičku, která mi ukázala vlídné stáří a vždy pro mne měla schovaného něco dobrého.

Co a proč mne zajímalo

Na střední škole v Brně (nyní SSUD) jsem studovala grafický design a po večerech jsem chodila na představení HaDivadla do Kabinetu múz, nejprve jako divačka a později jsem se nechala najmout jako uvaděčka, abych na tomto živoucím místě alternativní polistopadové kultury mohla být každý večer. Díky HaDivadlu jsem objevila kouzlo divadelního světa. Byla to éra A.Goldflama, J.A.Pitínského, D.Jařaba a B.Rychlíka, Klímovy Lidské Tragikomedie, Dostojevského Idiota a retromuzikálu Hvězdy na vrbě. Divadlo pro mne tehdy znamenalo hlavně svobodu žít a tvořit. Šla jsem touto cestou a vystudovala Scénografii na AMU v Praze.

Divadelní scénografie

Navrhla jsem množství divadelních scénografií pro různá česká divadla, pro většinu těchto inscenací jsem kompaktně ztvárnila scénu, světelný design i kostýmy. Nejčastěji jsem spolupracovala s režisérem M.Glaserem a M.Langem. Měla jsem také možnost asistovat při uvádění oper Národního divadla na jevištích v Irsku a Německu.

 

Nesmírně mne bavilo významově přetvářet tmavý divadelní prostor jeviště kulisami a světlem v dramatické scény, ale postupně mi přestalo dávat smysl znovu a znovu se pouštět do inscenování dramatických textů. 

Mé divadelní působení ukončilo zjištění, že nejsem divadelník.

Filmová scénografie

Souběžně s divadlem jsem začala pracovat na filmových projektech, a kdyby se mi po několika letech nenarodila první dcera nejspíš bych z této workoholické pasti nevystoupila. Práce u filmu mi byla prací, koníčkem, obživou i báječnou zábavou. Žila jsem jí a nepotřebovala jsem dávat prostor ničemu jinému. Ale když jsem si po narození dcerky musela vybrat mezi jí a nabídkou pracovat na filmu James Bond/Casino Royale, zvolila jsem jednoznačně rodinu. 
Stála jsem u otevřeného okna s týdenním miminkem v náručí a věděla jsem, že chci své děti ukládat k spánku a být jim nablízku když to potřebují, ne když já budu mít v náročném natáčecím plánu den volna. 


Děkuji architektovi Ondřejovi Nekvasilovi za důvěru a za krásné příležitosti spolupracovat na několika filmech. 

1/35

THE ILLUSIONIST

2006           Bull´s Eye Entertainment    
                    Michael London Production (USA)
Produced by:  Bob Yari, Michael London, Jane Garnet, Cathy Schulman, Tom Karnowski
Directed by:  Neil Burger
Wr:  Neil Burger
DOP:  Dick Pope
Production Design by:  Ondřej Nekvasil
Set Decoration by:  Petra Hábová/Vasquez
Starring:  Edward Norton, Jesica Biel,
Paul Giamatti, Rufus Sewel

 

Mysteriózní historické drama v ČR natáčela americká produkce. Mimořádné na tomto projektu bylo, že režisér Neil Burger pro návrh výtvarné složky filmu oslovil přímo českého architekta, takže formování vizuální atmosféry příběhu probíhalo ve fázi návrhu i realizace bez supervize amerického Production designera. Jako Set designer jsem měla na starost implementaci vizuální interpretace scénáře, koncepty jednotlivých scén jsem diskutovala s architektem, režisérem, kameramanem a producentem. Byla jsem zodpovědná za realizaci schválených konceptů v určeném termínu a rozpočtu. Spolu s týmem jsme zajistili vybavení filmových interiérů i externích lokací, od podlahových krytin, povrchů stěn, textilií, svítidel až po nábytek, kulisy, grafiku a drobné doplňky. Pro tento film jsem navrhla rekvizity i otevírací dřevěný medailon, který mladý hrdina příběhu daruje své životní lásce.

1/21

PŘÍBĚHY OBYČEJNÉHO

ŠÍLENSTVÍ

2005           Negativ Ltd. (ČR/NSR/Slovensko)
 
Producenti:  Milan Kuchynka, Pavel Strnad
Režie a scénář:  Petr Zelenka
Kamera:  Miro Gábor
Architekt:  Ondřej Nekvasil
Asistent architekta:  Petra Hábová/Vasquez
Hlavní role:  Ivan Trojan, Zuzana Šulajová, Jiří Bartoška,
Nina Divíšková, Miroslav Krobot

Další krásný projekt, film v režii Petra Zelenky s Ondřejem Trojanem a Zuzanou Šulajovou v hlavní roli.

Působila jsem na place při natáčení jednotlivých scén a zodpovídala za realizaci a aplikaci výtvarného konceptu.  Prostě aby bylo v každém záběru vše co tam být má, s patřičnou atmosférou a ve správném poměru. 

1/7

DĚVČÁTKO​

 

2002           Golden Dawn (ČR/Slovensko)
 
Producent: Daniel Tuček
Režie a scénář:  Benjamin Tuček
Kamera:  Antonín Chundela
Architekt:  Pavel Rample
Kostýmy:  Petra Hábová/Vasquez,
Eva Petriková/Bellefeuille
Hrají:  Dorota Nvotová, Jana Hubinská, Ondřej Vetchý, 
Tatiana Vilhelmová, Martha Issová, Pavel Kikinčuk, 
Dana Batulková, Lukáš Latinák, Mário Kubaš

Ve svých začátcích jsem si vyzkoušela i tvorbu filmového kostýmu, v tandemu s Evou Bellefeuille, k celovečernímu debutu Děvčátko v režii Benjamina Tučka. Dala jsem projektu maximum a zjistila jsem, že raději než o oblečení přemýšlím o prostoru a jeho výtvarném i funkčním řešení. Tímto směrem tedy dále nejdu a děkuji za tuto výjimečnou zkušenost tvůrcům filmu i Evě, která má pro kostýmy lepší cit než já.

Instalace a muzejní expozice

1/5

HEROES

2004           Galerie Rudolfinum, Praha

 

Příležitost navrhnout koncept instalace velkoformátových fotografií fotografa Ivana Pinkavy jsem nemohla odmítnout. Pro umocnění zážitku z více jak sto třiceti vystavených děl jsme v rozlehlých prostorách galerie plošně ztlumili osvětlení. Návštěvníci výstavy procházeli cestou od temnoty počátku ke světlu zrození na konci.

VÁLEČNÝ LAZARET

2000           Regionální muzeum, Chrudim

1/3

STŘEDOVĚKÉ MĚSTO

2000           Regionální muzeum, Chrudim

 

Model části středověkého města zobrazuje život lidí ve středověké Chrudimi. Je instalován na ploše 5 m2, v měřítku 1:75. Působí jako výjev z loutkového filmu a vzhledem k vysoké míře detailu zobrazení postav i prostředí je oblíben u dětí. 

Pro věrné zobrazení řemesel, stavitelství aj. jsem prostudovala množství materiálů, konzultovala jsem s historiky.

Mým záměrem bylo realizovat pohyblivý model na způsob mechanického betlému. Byl to příliš ambiciózní projekt pro daný rozpočet i termín. Expozici ve výsledku oživuje jen zvuková nahrávka - vyprávění a měnící se osvětlení.

Den přechází v noc, po setmění se rozsvěcují okénka a ožívají výjevy uvnitř příbytků. 

 

Pro chrudimské muzeum jsem navrhla čtyři interaktivní expozice, které seznamují návštěvníky s dějinami města.

Každá z prostorových scén je vybavena osvětlením a zvukovou nahrávkou. Scény doplňují autentické sbírkové předměty vystavené v tématických osvětlených vitrínách ve stěnách potemnělém koridoru.

 

Dokonalou optickou iluzi polního lazaretu z 1.světové války jsem vytvořila pomocí promyšlené soustavy naklopených zrcadel na výstavní ploše pouhých 6 m2. Před realizací jsem ideu návrhu zrcadlení a osvětlení ověřila ve 3D modelu.

1/2